Příběh křesadla, aneb jak Fráňa ke křesadlům přišel

Příběh křesadla, aneb jak Fráňa ke křesadlům přišel

Vyrobit kvalitní křesadlo, které obravdu funguje a vykřesá ti potřebnou jiskru, potřebnou pro tvůj oheň, není jen tak. Přečtěte si příběh, jak Franta Vrbovský se jednoho dne zdravě naštval a začal vyrábět křesadla vlastní.

Od Franty máme, my Goodmani, udělaná funkční a designově parádní křesadla. Co bychom to byli za chlapy, kdybychom si neuměli rozdělat během chvilky oheň. A k tomu nám slouží právě křesadla od Fráni. Myslíme si, že v dnešní době je potřeba podpořit každý takový projekt a tak i takhle Franto díky za tvá křesadla.

Čistý oheň jedním křísnutím

Když se řekne křesadlo, tak si nejspíš každý z nás představí dva křemeny, které najde v potoce. Párkrát s nimi o sebe křísne a hurá jiskra je na světě. Pak stačí jen trocha suchého mechu, párkrát fouknout a čistý oheň je na světě. Mno, … bohužel to takhle nefunguje. Ve filmu ano, ale ve skutečnosti je to nefunkční. Takže křemen ne.

Pak už trochu víc úspěšnější je tření dřeva o dřevo. Ale kdo někdy zkoušel rozdělávat podobným třením oheň, tak ví, že to není žádná sranda. Osobně jsem byl přítomen rozdělání ohně pomocí tření dřívek jen jednou, kdy se kamarád Karel (zvaný Jebka) prostě hecnul a dal to. Několik hodin potu, dřiny a odříkání. Vím, že to jde i rychleji (pokud to někdo umí a má svá dřeva u sebe), ale za mě dost pracné. Takže dřívka taky asi ne.

Každý muž má u sebe nůž a křesadlo

Když mě pak před asi půl rokem dal kamarád Honza echo na Křesadla od Fráni, zaplesalo moje zálesácké srdce, protože jsem tušil, že by to mohlo být ono. Každý správný muž musí mít přeci u sebe funkční křesadlo, které funguje a na několik křísnutí opravdu vykřeše jiskru, která znamená oheň.

Stejně jako si myslím, že každé dítě musí umět plavat, aby se v životě pak „neutopilo“, tak každý muž musí umět na první dobrou rozdělat oheň. A to za každého počasí. Za sucha, za deště i na sněhu. Jako každou disciplínu, tak i rozdělání je potřeba kluka naučit, natrénovat. A o kapce lihu nebo kostce bílého Pepa to není. Takže sirky, anebo zmiňované křesadlo.

A tak se pomalu dostáváme k tomu, jak Fráňa ke křesadlům přišel.

Ferroceriová tyčka, křesací plíšek a hodiny testování

Když jsem si poprvé přečetl příběh, co mi Franta poslal, tak to bylo takové to „Ty bláááho“. Jako, že dát do kupy funkční křesadlo, není žádná „prdel“. Doslova. A jako každá dobrá věc vzešla z něčeho, co na začátku moc nefungovalo a někdo se rozhodl, že to změní. Frantův kamarád přivezl kdysi na vodácký tábor křesadlo, které klasika … nefungovalo. Během jediného večera se ho s kamarádkou pokusili oživit, ale jediné, co se jim podařilo bylo, že ho spolu v potu a krvi vykřesali tak, že se zlomilo. A oheň nikde.

Jiskry sice byly, ale to není (jak jsem se dozvěděl) stále záruka ohně. Bohatost jisker byla nic moc. Jak Franta přiznává, tak i jejich technika křesání byla nic moc a tak byla jejich snaha jasně předurčena k neúspěchu. A tenkrát, když měl v ruce zlomené křesadlo, plastová hlavička křesadla fuč a frustrace neznala mezí, se Franta rozhodl, že to tak nenechá. Zabejčil se a nastala dlouhá fáze testování materiálů a ladění výsledného křesadla, které opravdu funguje.

A pak cca za 4 roky vyrobil první prototypy plně funkčních ferroceriových křesadel.  Cizuji: „A tak jsem si řekl, že chci mít jednou v ruce takové křesadlo, díky kterému by bylo možné rozdělat oheň a zároveň přitom nevypustit duši.“ Franta si udělal slušný průzkum křesadly, které se jen daly sehnat. Nakoupil je od různých výrobců, od neznámých až po ty zaručené výrobce světových značek. Hmm, i křesadla mají své top brandy 🙂 Ale ani jedno křesadlo mu nevyhovovalo, tak začal studovat složení ferroceria v jednotlivých křesadlech a nakonec mu vznikl vzorec požadavků, v jakém poměru složení prvků by ferrocerium potřeboval mít.

Úplně si dokážu představit sedícího Frantu nad mikroskopem, všude létají jiskry různých barev, hustoty a jiskření a v jeden moment Franta vykřikl do světa „Heuréka, mám to ty vole!“. 🙂 A budiž světlo, teda jiskra. Jak sám říká, trvalo mu to tři roky, zkoušel, míchal poměry prvků u výrobců ferroceria (ono jich zase na světě tolik není a o to je to někdy složitější). Až nakonec vymíchali takový mix prvků, který vyhovoval. Ani příliš tvrdý, ze kterého by bylo obtížné vykřesat uspokojující jiskry, ani příliš měkký, ze kterého by se při křesání odebíralo příliš materiálu. Prostě ideál.

A co ten kroužek? Tady je už příběh kratší, ale myslím, že si s ním dal Franta taky dost práce a fantazírování. Křesací kroužek má jak ostrou hranu se skandinávským výbrusem, tak i pilku na jedné straně kroužku. Díky výbrusu ostří je možné křesnutím vytvořit bohaté množství jisker a pilkou je možné v případě potřeby naškrábat ferrocerium přímo do troudu. Chlape, klobouk dolů.

Dnes je tak možné s Frantovým křesadlem rozdělat oheň na pouhé jedno křesnutí

Ano, to potvrzuji. Poslední Goodmanovské Vánoce, které jsme strávili na Asgardu, jsme si nadělili pod stromeček pro každého účastníka Vánoc jedno Fráňovo křesadlo. Nezapomenu oči našich kluků, když se jim při vybalení křesadla rozsvítily. Ani počáteční zděšení tatíků, když s nimi začali křesat uvnitř dřevěného srubu a vedle vánočního stromečku. Jako ty jiskry jsou hergot velký. Takže jsme naše kluky vyhnaly na mráz na sníh a tam vypouštěly gejzíry jisker jednu za druhou dosytosti 🙂

Koukněte schválně na tohle videjko, mluví za vše. Jedna jiskra a oheň je na světě.

Křesadla vyráběná českýma rukama

Mě se na tomto křesadlu osobně líbí jeho zpracování. Je to i zajímavý a praktický doplněk každého zálesáka. Podlouhlý váleček, tvaru jako vrbová píšťalka. Vložit do kapsy torny, kapsy nebo váčku za opaskem. Ideální k pouzdru u nože. A co je parádní, je to ruční práce.

Ferroceriová tyčka je pěkně schovaná v dřevěném pouzdře s dřevěnou hlavičkou. Přírodní materiál opracovaný českýma šikovnýma rukama. Hlavičky a pouzdra vyrábí Frantův kolega na soustruhu, křesadla pak ručně kompletuje, ručně barví a natírá včelím voskem sám. Kdo chce, tak mu na dřevo Franta vygravíruje nějaký symbol, logo nebo značku oddílu či party.

Každý kousek, který vyjde z Fráňovy dílny je tak originál, který každému dobrému muži přiroste k srdci.

U goodmanů se už křesadla pomalu zažívají a ráci bychom, aby se staly běžnou výbavou každého goodmana.

Franta je normální pohodovej chlap, který se rozhodl vyrábět nádhernou věc, která funguje. Všechno, co řekl, platí. A to je v dnešní „rozbité“ době obrovsky důležité. Díky Franto za křesadla pro Goodmany.

Standa

Kontakty na Frantu

A pro úplnost tady je kontakt na Frantu Vrbovského, kdybyste si chtěli nějaké to křesadlo pro sebe pořídit:

Related Posts